Zavřít

 

 

Charakteristika katalogu

Kresba Podklášteří z roku 1824

Cílem katalogu je zprostředkovat odborné veřejnosti i všem ostatním zájemcům maximum písemných i obrazových informací o vývoji třebíčského Židovského Města a jeho hřbitova, významných kulturních památek, které jsou od roku 2003 spolu s bazilikou sv. Prokopa oficiální součástí světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a právem se těší rostoucímu zájmu domácích i zahraničních návštěvníků. Katalog dovoluje vůbec poprvé prezentovat podstatnou část velmi cenných architektonických prvků, které nejsou návštěvníkům Třebíče běžně přístupné, neboť se nacházejí v soukromých objektech. Vychází tím vstříc nejen všem zájemcům o třebíčské Židovské Město, ale také jednomu z hlavních požadavků UNESCO na soustavné využívání světového kulturního a přírodního dědictví pro potřeby nejširší veřejnosti.

Katalog navazuje na starší informace shromážděné v odborné literatuře i na dosavadní rozsáhlý výzkum a publikační činnost Rudolfa Fišera a přináší i nové poznatky Lenky Matouškové o dalším vývoji jednotlivých objektů v období 1850–2005. Opírá se především o podrobný rozbor všech zachovaných úředních písemností, zejména samostatných židovských pozemkových knih z let 1723–1724 a 1850–1851, pozemkových knih Podklášteří a písemností stavebního úřadu města Třebíče. Významné poznatky přinesl i starší topografický a fotografický materiál shromážděný z fondů odborných institucí i soukromých sběratelů a dokumentace nově pořizovaná Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Brně (Mgr. L. Matoušková), Městským úřadem v Třebíči (PhDr. N. Jašová) i oběma autory katalogu. Významnou součástí katalogu jsou dosud nepublikované české překlady podrobných popisů jednotlivých dílů židovských domů z let 1850–1851, tedy krátce poté, co se samostatný stavební vývoj třebíčského ghetta v roce 1849 uzavřel. Jeho pravděpodobný vzhled zachycují fotografie modelu - hmotové rekonstrukce ghetta pořízené v poměru 1:100 Stanislavem Vrškou na základě poznatků Rudolfa Fišera o stavební podobě jednotlivých domů k roku 1850. Soupis všech použitých pramenů i literatury je připojen na konci katalogu.

Uspořádání a členění písemných i obrazových informací v katalogu vychází z předpokladu rozdílných zájmů jednotlivých uživatelů, a proto primárně rozlišuje dvě různě objemné a odborně nestejně náročné vrstvy. Vnitřní členění postupuje od celku ghetta až k jednotlivým objektům. Výchozími orientačními kritérii jsou ulice, resp. náměstí a orientační čísla domů (viz dále). Nejprve jsou řazeny významné zachované i nezachované objekty sloužící celé židovské obci a poté následují jednotlivé soukromé židovské domy, včetně některých objektů dnes již neexistujících. V těchto případech má největší význam popis domů a domovních dílů v židovských pozemkových knihách z r. 1850 a hmotová rekonstrukce ke stejnému datu.

Věcné jádro katalagu představují soubory písemných i obrazových informací o jednotlivých domech, které před více než sto padesáti lety tvořily v obci Podklášteří (dnes již součást Třebíče) židovské ghetto – Židovské Město. Tyto soubory jsou vnitřně rozvrženy do dvou rovin, základní a podrobné. V základní rovině najdou uživatelé v koncentrované podobě nejdůležitější poznatky o každém popisovaném objektu. Jsou uspořádány po jednotlivých ulicích a podle orientačních čísel. Na úvodní stránce přinášejí informace o popisném a orientačním čísle domu, čísle parcely domu i čísle parcely dvora. V případě potřeby upozorňují uživatele i na rozdíly mezi popisným a původním tzv. konskripčním číslem nebo na další případné změny. Součástí jsou i fotografie průčelí objektu v nynější podobě. Podávají ve zhuštěné a pro nezasvěceného čtenáře snadno srozumitelné podobě stručnou historii objektu a upozorňují na jeho zachované významné stavební prvky. Zájemcům o další podrobnosti pak katalog u každého domu předkládá možnost zvolit si některý ze čtyř specializovaných samostatných souborů: Z historie domu do r. 1850, Popis domu z r. 1850, Vývoj v letech 1850–2005 a Fotografie.

V prvním z nich (Z historie domu do r. 1850) jsou soustředěny poznatky o historii každého domu získané analýzou židovských pozemkových knih z let 1724 a 1850 a mnoha dalších úředních písemností ze 17.–19. století (podrobněji viz Prameny). Platí to především v případech, kdy se dům bez větších stavebních zásahů zachoval až do současnosti. V ostatních případech se uživatelé mohou poučit o historickém i architektonickém vývoji objektů, které na uvedených parcelách stávaly a postupně prodělávaly určité změny. Pro potřebu badatelů poskytuje katalog také všechny nezbytné údaje o použitých historických pramenech uložených v Moravském zemském archivu v Brně a ve Státním okresním archivu v Třebíči.

Druhý soubor (Popis domu z roku 1850) nabízí zájemcům možnost seznámit se v českém překladu s popisy domů a domovních dílů, jak byly zapsány do pozemkové knihy v roce 1850. Popisy zachycují postup při úřední prohlídce domu či domovního dílu a přinášejí i relativně přesné údaje o rozměrech jednotlivých místností či dalších objektů (kůlny, pavlače, suky, palírny, dílny, stáje apod.). Pro uživatele byly původní jednotky (sáhy, lokte, palce) převedeny do metrické soustavy. Překlad záměrně preferuje autenticitu textu před stylistickou obratností, a proto co nejdůsledněji dodržuje poněkud neobratný, těžkopádný styl úředního jazyka původního dokumentu s neustále se opakujícími frazeologickými obraty. Pro snazší orientaci čtenářů v poněkud archaickém textu tištěném kurzívou byly do závorek vloženy některé vysvětlující či zpřesňující pojmy.

Do třetího souboru (Vývoj v letech 1850–2005) shromáždila Mgr. Lenka Matoušková základní dostupné poznatky o stavebním vývoji konkrétních objektů i o vlastnických vztazích k nim z období let 1850–2005. Čerpala přitom převážně z pozemkových knih Podklášteří uložených u Katastrálního úřadu v Třebíči a z archivních materiálů stavebního úřadu města Třebíče.

V posledním souboru (Fotografie) jsou zájemcům k dispozici starší i nové fotografie jednotlivých domů. Staré fotografie a pohlednice zařazené v katalogu byly získány jak od oficiálních institucí (Městský úřad Třebíč, Muzeum Vysočiny Třebíč), tak také od soukromých sběratelů (Jiří Joura, dr. František Veselý). Soudobé fotografie byly v naprosté většině případů pořízeny při stavebně historickém průzkumu prováděném v letech 2005–2006 Národním památkovým ústavem, územním pracovištěm v Brně a oddělením výstavby a památkové péče Městského úřadu v Třebíči. Fotografie domů z modelu židovského ghetta pořídili Josef Němec a Rudolf Fišer. Ve všech případech jsou u každé z fotografií uváděny jejich zdroje, doba, kdy byly pořízeny, a také autoři snímků, pokud jsou tyto skutečnosti známy. Jestliže u některých objektů fotografie z jejich interiéru chybí, je tomu tak proto, že majitelé nedali svůj souhlas k pořizování snímků či k jejich zveřejnění v tomto katalogu.

Pokud bude uživatelům katalogu v některých případech nápadná určitá nerovnoměrnost v množství či povaze poznatků shromážděných o konkrétním objektu, musí vzít laskavě v úvahu, že tato skutečnost je způsobena rozsahem, stavem dochování a strukturou historických pramenů. Poznatky shromážděné v tomto katalogu v žádném případě neznamenají uzavření studia historického či architektonického vývoje třebíčského Židovského Města. Naopak představují základní východisko pro další rozvoj takového bádání. V tomto ohledu poskytuje právě internetová podoba katalogu vynikající možnost případného dalšího zpřesňování či prohlubování dosavadních znalostí a jejich rychlého zprostředkování veřejnosti.