Zavřít

 

 

Domy a zařízení židovské obce

Obyvatelé třebíčského židovského sídliště (po r. 1723 už ghetta) tvořili svébytné společenství, židovskou obec (kehilu), nazývanou v německy psaných vrchnostenských nebo jiných úředních dokumentech Judengeminde. Samotné ghetto v katastru Podklášteří bývalo od 18. století považováno za specifický topografický útvar, pro který se již tehdy vžil název Židovské Město (Judenstadt). Kromě jednotlivých složitě členěných soukromých domů, často rozdělených mezi řadu vlastníků, mělo třebíčské Židovské Město i nezbytné společné, obecní objekty: dvě synagogy, obecní dům (radnici), dům rabínův, školu, špitál, rituální porážku a také dva pivní sklepy. K základnímu vybavení židovské komunity náležely ještě rituální lázně (mikve), masné či kupecké krámy a také hřbitov na severním, odvráceném svahu Hrádku. Připomenuté objekty vytvářely přirozenou páteř židovského společenství i jeho sídliště, byly materiálním vyjádřením identity a nepřehlédnutelným pojevem kulturní odlišnosti Židů od křesťanského okolí.