Zavřít

 

 

Soukromé domy - ulice

Již dlouho před vznikem ghetta (1723) byly židovské domy rozlišovány na staré a nové. V samostatných židovských pozemkových knihách z roku 1724 bylo zapsáno celkem 30 starých a 65 nových domů. Pojem „staré domy“ pro některé židovské objekty je poprvé doložen v roce 1660, kdy ho použili podklášterský purkmistr a konšelé, když z příkazu vrchnosti sepisovali židovské sousedy a jejich domovní majetek. V textu se píše o „domech od starodávna vystavených“, k nimž byla počítána původní podklášterská stavení (grunty) získaná později židovskými usedlíky. V židovských pozemkových knihách z roku 1724 se obsah pojmu „staré domy“ poněkud posunul. S ohledem na rostoucí tlak úředního antijudaismu zaměřený na omezení počtu Židů v zemi i na jednotlivých panstvích se ukázalo jako potřebné vyčlenit z židovské zástavby jistou část obyvatel a jejich domů. V případě hrozícího hromadného vypovězení většiny Židů ze země by směli zůstat a ponechat si nemovitý majetek. Z toho důvodu vrchnostenští úředníci v Třebíči při sepisování židovského domovního majetku v roce 1724 použili kritéria „starobylosti“ a 30 domů nechali zapsat zvlášť jako tzv. „staré domy“. Teoreticky mělo jít o domy získané do židovského vlastnictví či nově postavené do roku 1650. Ve skutečnosti se mezi nimi vyskytlo i několik objektů prokazatelně mladších, což potvrzuje domněnku, že šlo spíš o domovní majetek nejstarších třebíčských židovských rodin. Tuto domněnku podporuje i zjištěný případ zapsání přistavěného dílu domu rovněž mezi staré a pozdější oprava tohoto nedopatření.

Pořadí, ve kterém byly staré domy zapisovány, se nejspíš řídilo pořadím uplatňovaným ve starších vrchnostenských dokumentech, např. urbářích nebo různých konsignacích, soupisech Židů, a má alespoň přibližnou prostorovou logiku. Směřuje od prvních domů v severozápadní části sídliště, přes ulici L. Pokorného do jihozápadního kouta ghetta.

Židovská pozemková kniha se soupisem tzv. nových domů je rozdělena do dvou samostatných svazků. Číslováním svých stránek přímo navazuje na knihu domů starých. Podle nadpisu do ní byly zaznamenány domy nově postavené po roce 1650 (folgen die neue Heüszer so post A (nn)o 1650 zugebauet) a roku 1724 úředně připsané jednotlivým majitelům. Nové domy vznikly tedy prokazatelně později, většinou v tzv. Horní židovské ulici (Blahoslavova), byly méně výstavné, bez zemědělské půdy a z architektonického hlediska se více podobaly menším objektům městským.

V tomto katalogu jsou všechny domy, na rozdíl od publikace R. Fišera Třebíč. Osudy židovských domů (Třebíč 2005), seřazeny podle ulic a svých orientačních čísel. V základních informacích pro úplnost uvádíme i jejich čísla popisná, stará čísla konskripční (až na výjimky shodná s popisnými), čísla jejich stavebních parcel, jakož i čísla parcel pozemkových (dvory, zahrady) a stručné shrnutí jejich historického vývoje. V podrobnějších údajích nabízí katalog uživatelům poučení o historickém vývoji jednotlivých stavebních dílů i vlastnických vztazích k nim, český překlad popisu jednotlivých domovních dílů k roku 1850, fotografii rekonstrukce jeho podoby k tomuto datu, historii domu v letech 1850–2005, dochované historické fotografie a také fotografie jeho nejpozoruhodnějších stavebních prvků, získané během zevrubného stavebně-historického průzkumu v letech 2005–2006.