Zavřít

 

 

Plán separačních zdí z roku 1727

Plán spearačních zdí z roku 1727

Barevný náčrt části města Třebíče a Podklášteří s vyznačením předpokládaných separačních zdí Židovského Města nakreslil v roce 1727 moravský zemský geometr Franz Lorenz Anton Knittel, grafické měřítko udává vzdálenosti v sázích. MZA Brno, D 22 Sbírka map a plánů, sign. 1357, foto Anna Pecková MZA Brno.

Plán byl zhotoven r. 1727 v souvislosti s tzv. translokačním zákonem (1726) a jeho cílem bylo zachytit vzdálenost židovských obydlí od křesťanských církevních staveb, resp. směřování oken židovských domů do míst, kudy procházela katolická procesí. V Třebíči byl plán pokračováním předchozích nařízení Jana Josefa z Valdštejna (1723) o uzavření židovského obyvatelstva do ghetta a rozdělení původně společných pozemkových knih Podklášteří na křesťanské a židovské.

V plánu jsou červenou barvou schematicky zachyceny domy na severozápadním okraji města Třebíče (Jihlavská brána) a domy v jihozápadní části Podklášteří (dnes Žerotínovo nám.). Jádro plánu představují žlutě zakreslené domy Židovského Města v jeho západní a jižní části při řece Jihlavě. Geometr tečkovaně vyznačil na dvou místech (začátek dnešní Blahoslavovy ulice a Na Výsluní) návrh tzv. separačních zdí, které měly stavebně ghetto zcela uzavřít a tak je oddělit od zbytku Podklášteří. Připojená legenda komentuje zejména polohu domu č. 11/12 (dnes Voma), který měl řadu oken směřujících k mostu a cestě, kudy procházela katolická procesí, podobně jako židovské krámy v prostoru brány a některé domy při řece. Ta měla být v případě nutnosti zazděna. Pro poznání stavební podoby ghetta má kresba význam jen obecný. Nejdůležitější je zachycení půdorysu v prostoru židovské brány, tehdy ještě dřevěných krámů před ghettem, obecního domu, rabinátu a Staré synagogy. Za pozornost stojí i schematické zakreslení oken a dveří u jednotlivých objektů.