Zavřít

 

 

Z historie domu do roku 1850

Prameny

MZA Brno, C 17 Pozemkové knihy, i. č. 460, s . 1248–1259/14, i. č. 9556, fol. 313r

souvisí s domem L. Pokorného 14

Zápis v pozemkové knize z r. 1724 ukazuje, že tento tzv. nový dům se ve skutečnosti skládal ze dvou fyzicky samostatných objektů, od sebe dosti vzdálených. První část stála na pozemku, který patřil ke starému domu (poř. č. 21, konskripční číslo 17) a stavebně i vlastnicky s ním souvisel. Druhá část dala základ domu s konskripčním číslem 10. V každém případě není výchozí situace dostatečně přehledná.

O prvním objektu víme, že jej stavěl otec Jonase Schamsche a že v roce 1724 byla jeho majitelkou vdova Bune. Před rokem 1810 koupili dům Elias a Eva Pragerovi a vlastnili jej ještě v roce 1822. O deset let později došlo k oddělení kupeckého krámu č. 9 před ghettem od domu (Handlungsgewölb No. 9 abgetrennt). Roku 1832 měl dům už Markus Schnabel a v r. 1850 vdova po Aronu Schnabelovi Maria.

V popise domu čteme konstatování, že k domu vedou klenuté schody v předsíni. Součástí byly 2 světnice a kuchyně. V domě č. 18 patřil Schnabelové kupecký krám a součástí jejího majetku byla zahrada se záchodem, uzavřená prkenným plotem.

Druhý díl nového domu č. 60 (ale na jiném místě) zčásti dostal Simon Hierschel Schimerl Neustadtler a zčásti ho musel koupit od tchýně Bune, majitelky prvního dílu. Od roku 1772 se tento objekt stal součástí nemovitého majetku významné třebíčské židovské rodiny Polnauerových. Obchodník Isak Berl Polnauer, kterému dům v roce 1789 patřil, dokonce reprezentoval jako „zemský starší“ (Landeseltester) celé moravské židovstvo. V Třebíči vedl obchod s kávou, cukrem, různým kořením a barvivy, a to jak ve velkém, tak v malém (und allen Hand specereien auch farb Waren sowohl all in grosso ales auch in minuto). Také se něm v zápise tvrdilo, že své obchody vede již déle než 25 let naprosto čestně a bez šizení eráru.

V roce 1821 získali spodní část domu za 1000 zl. manželé Diamandovi, naproti tomu horní díl v r. 1825 Markus Polnauer a po něm Lea Polnauerová (1835). Patřil jí díl 10 A v patře domu, kam se z klenuté dolní předsíně vystupovalo po 13 zděných schodech. Obývala 2 světnice, kuchyni a komoru a patřil jí i krám. Na zadním schodišti, odkud byl přístup do krámu, se nacházel záchod. Manželé Diamandovi měli dole krám, přestavěný z původní světnice, k němu přiléhající malý krámek či sklad a na něj navazující další, sloužící jako nálevna kořalky (welches als Brandweinschänckzimmer benutzt wird).