Zavřít

 

 

Z historie domu do roku 1850

Prameny

MZA Brno F 200 Velkostatek Třebíč, i. č. 127, s., C 17, i. č. 459, s . 243–252/3, i. č. 9557, fol. 25r–37rv, i. č. 9558, fol. 225r – 237r

Pod pořadovým číslem 19 byl mezi staré židovské domy Podklášteří zapsán druhý grunt Samuela Ryšavého (první měl číslo 12). Sledování jeho stavebního vývoje a vlastnických vztahů je obtížné, neboť jeho první díl po čase splynul s částí původního gruntu Arona Myslibořského (č. 17 starých domů) do jednoho konskripčního čísla 24, zatímco část druhá dala vzniknout domu č. 54, jenž byl situován na opačné straně Dolní židovské ulice, také na gruntě Samuela Ryšavého (pořadové číslo 12 starých domů). Vlastnické vztahy tak narušovaly logiku prostorového uspořádání a není snadné je za těchto okolností přesně sledovat. Musíme se o to v každém případě pokusit.

První díl gruntu Samuela Ryšavého patřil v roce 1724 Hierschelu Markusovi společně s Abrahamem Markusem. Měli „v dolní židovské ulici polovinu shora jmenovaného domu Ryšavého“ (in den untern Judengassen Halbe Theil obig Ryschawskischen Hauses) O jejích osudech nebyly dál vedeny už žádné záznamy, neboť byly zapisovány u původního gruntu Arona Myslibořského, s jehož druhým a třetím dílem časem splynul a společně představovaly dům s konskripčním číslem 24. Za pozornost stojí dohoda mezi Hierschelem Markusem a majitelem druhého dílu Mandlem Jamnitzerem o pravidelné vzájemné výměně domovních dílů každým druhým rokem.

Druhá část domu patřící Mandlu Jamnitzerovi se vyvinula do konskripčního čísla 53. V roce 1801 ji koupil za 375 zl. Josef Felix, a tak víme, že k ní patřila společná předsíň, světnice, kuchyně přestavěná z původní světnice, malý krámek s dveřmi do ulice a další dvě světničky. Po Felixovi se následující majitelé domu rychle střídali (Golden Kreilsheimer, Balthasar Neustein, Heinrich Neustein), až se roku 1830 objevil David Sofer. Jemu podle zápisu v pozemkové knize připadl díl s konskripčním číslem 53 (Haustheil sub No. 53). Ze stavebního hlediska se vyvíjel v návaznosti na dům s konskripčním číslem 54, vyrůstající na jiném pozemku Samuela Ryšavého (číslo 12 starých domů, viz níže).

Dům č. 53 přitahuje dnes návštěvníky třebíčského ghetta svou klasicistní fasádou a pavlačí vyloženou na sedmi kamenných krakorcích. Původní podoba domu byla, jak se zdá, poněkud jiná). V polovině 19. století se skládal ze tří částí. Díl 53 A vlastnil Samuel Pik. Kromě společné předsíně k němu patřily 3 světnice, kuchyně, zděný záchod a dva krámy. Mezi dřevníkem a domovní zdí se nacházel úzký, pouze jeden metr široký průchod, který směl soused použít jen v případě nějakého vážného nebezpečí. Díl 53 B v patře náležel Davidu Soferovi a sestával z předsíně, 2 vytápěných a 1 nevytápěné světnice a kuchyně. Jeho součástí byla taktéž 9,5 m dlouhá a 1 m široká zděná chodba přes uličku, zpevněná jakousi železnou mříží (über das Gassel angebrachten gemauerten mitelst eisernen Gitter befestigten und umgebauten Gang). Na jejím konci stál záchod s odpadem do obecního kanálu. K dílu se počítal společný dvůr a dřevník. Domovní díl 53 C ( 1 světnice, 2 komory, kuchyně a právo používat chodbu, záchod a schody na půdu) měl Abraham Sofer.